mno, tak jo. slíbila jsem báře, že svůj třetí pokus o dokončení tohohle příspěvku už dotáhnu do konce. tak se teda pokusim.
 
    abych se vrátila k pátku/sobotě, kdo se chce zasmát, nechť čte dál :D pamatuju si tak 50% z toho, co se stalo. NAŠTĚSTÍ jsem do rána maličko (opravdu hodně hodně maličko) vystřízlivěla, takže jsem neudělala tu osudovou chybu, po který bych si musela ukousat ruku.. obě ruce.. a hlavu. no, tu hlavu by mi musel asi ukousnout někdo jinej.. sama bych to asi nezvládla. nicméně, zpět k tématu.
    večer se šlo na královku, složení už téměř neměnné - martina, pavel, lukáš a já a pár dalších chlapců, tomáš, dlouhán a pepík. samozřejmě jsem tam byla první a než přišel lukáš, stačila jsem něco popít :D zezačátku bylo všechno v klidu, na to, jaký sračky se všem dějou, byla i sranda. ovšem alkohol udělal svý a depka brzo začala obcházet stůl. samozřejmě začala maya, kterou nastartoval "příjemnej" rozhovor kluků o podvádění. a když jsem se uklidnila já, spustil lukáš, kterýho zase rozložili řeči o pohřbu. nicméně depka spojuje, takže pavel brzo zvednul kotvy, vyhnal mě z mýho místa a mě nezbylo nic jinýho, než si sednout vedle lukáše.
    a začaly se dít věci..
    nejdřív držení za ruce atd., za chvíli už objímání, až jsme se tam nakonec přede všema normálně vykousli. jo, čtete dobře. když jsem se pak přes stůl podívala na přiblblej pavlův úsměv (ani to nemusel komentovat), radši jsem lukáše vytáhla ven, aby to divadlo nemuseli sledovat dál. venku jsme krapet pokračovali, načež já začala vyšilovat, CO TO JAKO DĚLÁME?? a nakonec jsme se oba shodli, že to nechápem. mě i jeho to docela slušně šokovalo, nicméně po zbytek večera jsme k sobě tak nějak měli.
    lukáš pak začal řešit, co s náma bude dál (totální nesmysl, v našem stavu) a jestli by se mezi náma, jako kamarádama, něco změnilo, kdybysme tu noc skončili v jeho posteli. načež jsem samozřejmě řekla, že ne (protože jsem věděla, že v jeho posteli neskončim a on v mojí taky ne). ještě se mě pak několikrát zeptal, jestli k němu fakt nepojedu. no nakonec mě mrzelo, že jsem s nim fakt nejela (NE kvůli tomu), ale proto, že v tom autobuse usnul a dojel až na konečnou, chudák :D

    nicméně jsem byla v šoku ještě podruhý, když jsem se SAMA vydala ven, před královku, zapálit si a nadávat si do největší slepice na světě. chtěla jsem za sebou zabouchnout dveře, aniž jsem se otočila, jenom jsem do nich strčila a vzápětí za sebou slyšela jenom ránu a "au". otočim se a za mnou tomáš. tomáš, kterýho znám už roky a nikdy jsem na něm nepozorovala jakejkoli zájem o mojí osobu, byl na mě najednou nalepenej a až moc přítulnej, řekla bych. takže jsem asi na tři tahy vtáhla cigaretu a hned valila dovnitř, on za mnou a u stolu lukáš, kterej koukal, jak když mu uletěly včely :D o loučení s tomášem, když jsme z královky odcházeli, radši ani mluvit nebudu.. sem se furt snažila držet nějakej odstup, ale nějak mi to nešlo :D

    každopádně to ale byla sranda, zvedlo mi to náladu, protože jsem ještě celou sobotu byla nalitá a taky mi to výrazně zvedlo sebědůvěru. což je fajn věc. jinak to ale asi beru jako drobnej úlet a nemyslim si, že by z toho něco bylo.
    (v úterý mám s lukášem "rande", který víceméně zpunktovala martina.. bude to DIVNÝ!)